„Tehdy bylo vše tajné,“ profesor Trapl mluvil o československém exilu

Kateřina Čajanková

Autor: Kateřina Čajanková
Datum

Je tu další týden a s ním i další, v pořadí už šestá, přednáška z pravidelných středečních setkání na Třídě Svobody na téma migrace, pořádaných sdružením Societas Cognitorum. Tentokrát přednášel profesor Miloš Trapl z Katedry historie, který se věnoval otázce československého exilu ve 20. století.

Prof. Miloš Trapl svůj výklad začal specifikací pojmů. Víme, že v médiích i veřejných diskuzích se omílá mnoho pojmů, které se v rámci migrace skloňují. Ne vždy však jsou tato slova použita správně. Prof. Trapl tedy definoval pojem migrace, lidská migrace, imigrace, emigrace, exil a vystěhovalectví. Také uvedl rozdíl mezi exilem a vystěhovalectvím. „U exilu jsou důvody většinou politické. Emigranti či exulanti při svém odchodu z vlasti očekávají blízký návrat, který se však málokdy podaří. Nejužívanějším pojmem je však vystěhovalectví, které u nás bylo velmi silné v druhé polovině 19. století a na počátku 20. století,“ vysvětloval prof. Trapl.

12948430_1211925415484369_2114105434_o

Po úvodu do pojmosloví začal hovořit už o exilové historii naší země. „Ve 20. století proběhli tři velké vlny exilu,“ promluvil a doplnil: „Těch vln bylo více, ale ty další už byly spíše takové doplňující a nebyly tak rozsáhlé.“ Když zavzpomínáme na období 20. století v historií naší země, jistě by nás napadla spousta let, kdy by lidé mohli mít největší chuť odjet ze země pryč. Určitě bychom se trefili, protože většina z nás se o exilu Čechoslováků učila už na střední škole.

12941104_1211925478817696_2079400393_o

První velkou vlnu vyprovokovala první světová válka, takže ta probíhala v letech 1914 až 1918,“ řekl profesor. V této době odcházeli hlavně politici a vojáci, kteří šli někam bojovat. Mnoho exulantů vstoupilo do Československých legií. Druhá vlna probíhala v letech 1939 až 1945, tedy v průběhu druhé světové války. „V této době se nejčastěji odcházelo do Londýna či Paříže. Tam emigrovali například Edvard Beneš, Jan Šrámek či Jan Masaryk. Někteří komunisté šli do Moskvy, například Klement Gottwald nebo Kopecký,“ doplnil. Stejně jako za první světové války i během té druhé opustilo svou zemi mnoho letců a vojenských jednotek, nejčastěji šli do Francie, Velké Británie nebo na Blízký Východ. „Někteří letci odletěli i se svými stroji do Anglie,“ upřesnil Trapl. Poslední velká vlna exilu se odehrála v letech 1948 až 1989. „Po únoru roku 1948 odešel třeba Pavel Tigrid, po srpnu 1968 pak například Jiří Pelikán nebo Zdeněk Hejzlar. Vlna v tomto období byla nejpočetnější a pokračovala potom i v dalších letech. Hlavně posrpnový exil byl největší, to se zavíraly i hranice,“ přednášel Trapl.

12922396_1211925585484352_1059615918_o

Jak už bylo zmíněno výše, mezi těmito hlavními vlnami existovaly i menší emigrace uprchlíků do zahraničí „Menší exilové vlny se uskutečnily po Mnichovském diktátu v roce 1938, kdy odjížděli zejména Židé či němečtí sociální demokraté,“ řekl. Docela velká exilová vlna proběhla po roce 1945. „Byla to vlna zejména slovenského exilu. Odcházeli příslušníci Hlinkovy ludové strany, například Ferdinand Ďurčanský a Karol Sidon. Ďurčanský byl u nás potom v nepřítomnosti obviněn za vlastizradu a odsouzen k trestu smrti,“ sdělil. „Po roce 1948 nebyl exil příliš vítán. Tehdy bylo všechno tajné. Z novin z 50. let se nic moc nedozvíte, proto se poslouchalo zahraniční rádio, např. Svobodná Evropa nebo Hlas Ameriky, aby se člověk vůbec něco věděl o situaci, o tom co se děje,“ ukončuje Trapl svůj příspěvek v cyklu přednášek o migraci. 

Foto: Kateřina Čajanková; google.cz


Štítky:

, , , , , , ,