MENZA: „Hledá se Nemo“

Lucie Ješátková

Autor: Lucie Ješátková
Datum

Týden je opět za námi a já jsem zvědavá, jestli se během následujících pěti dnů na jídelníčku menzy objeví ryba. V plánu už ji mám delší dobu, tak snad budu mít štěstí.  

Upřímně řečeno o rybách z menzy jsem prozatím nic pozitivního nezaslechla. Když jsem se pár kamarádů zeptala, jestli už v menze měli rybu, odpověděli většinou takto: „Rybu bych si v menze nikdy nedal/a.“ Co si o tom pak má člověk myslet? Předpokládám ale, že většina lidí by rybu v menze radši ani nezkoušela. Předsudky tentokrát nechávám stranou a jdu vstříc novým gastronomickým zážitkům, podpořena vidinou rybí speciality v nabídce.

Máme štěstí, ryba se na jídelníčku opravdu objevila. Makrela na grilu s bylinkami. Neváhám a objednávám. Tento týden jsem šla do menzy, hned jak se otevřela, tedy v jedenáct.  Pokud máte čas jít do menzy takhle brzy, určitě doporučuji. V menze není zatím tak neskutečné vedro, obsluha je milá a jídlo máte krásně teplé. 

menza 04

Makrela na grilu s bylinkami, příloha, obloha, nápoj: 49,–

hodnocení: 70 %

Když mi na talíři přistála tak dlouho očekávaná ryba, nálada mi mírně klesla. Nevěděla jsem, jestli se mám do jídla vůbec pouštět. Vím, že makrela se obvykle podává i s hlavou. V tomhle případě ale jídlo vypadalo obzvlášť děsivě. Výslednému dojmu rozhodně nepomáhá ani to, jak je ryba zajímavě hozená do kaše a její hlava leží v neidentifikovatelné hnědé omáčce. No uznejte sami, oběd opravdu nevypadá zrovna lákavě.

Zkusit se má ale všechno. S lehkou mírou odvahy se pouštím do jídla. Než ovšem ochutnám samotnou rybu, sním polovinu kaše a všechnu oblohu. Ne a ne se do ryby pustit. Doufám, že mi alespoň trochu rozumíte. Hlad je ale silnější než já, nakonec vyndávám kosti a zkouším maso. Výsledek je opět překvapivý.

Rybě není co vytknout, pokud tedy nepočítám tu strašidelnou hlavu. Maso není vysušené ani bez chuti. Zkrátka a dobře: ryba je chutná. Jednu věc bych ovšem přece jen vytkla. Název jídla zní Makrela s bylinkami, což bych asi úplně netvrdila. Když se podíváte na fotografii, nahoře na makrele je jakási prapodivná bylina. Ačkoliv jsem se snažila, identifikovat se mi ji nepodařilo ani podle chuti, ani podle vzhledu. Na samotné chuti masa nebylo po bylinkách taky ani stopy. Přijde mi to trochu škoda, nějaké aromatičtější bylinky by rybě určitě neuškodily. Co se týče kaše, tak té taky není co vytknout. Klasická kaše z menzy, kterou jedli všichni už několikrát. Žádná hitparáda, ale ani žádný propadák. Obloha byla tentokrát stoprocentní. Někdy je vysušená a vypadá, že už prošla talíři několika studentů. Tentokrát bylo zelí výtečné, nebylo suché, a navíc obsahovalo i kukuřici. Co víc si strávník v menze může přát. Dávat ale zelí k makrele? To je opravdu vrchol gastronomie.

Na závěr tohoto dílu bych ráda řekla, že rybu všem doporučuji. Jen zvažte, zda zvládnete pohled na tu hlavu. Není to zrovna něco, na co se chce člověk koukat u oběda. Doufám, že v menze narazím i na jinou rybu, než je makrela. Uvidíme za týden. 


Štítky:

, ,