Jídlo, přátelství a zpěv: Univerzitní sbor procestoval Evropu.

Josef Čermák

Autor: Josef Čermák
Datum

Smažený tresčí jazyk, tatarák ze soba či okurková polévka s úhořem. Existují jídla, jimž se typický středoevropan vyhne obloukem. Členové univerzitního sboru Ateneo to však nejsou. Dvacítka studentů Univerzity Palackého tento podzim kromě pojídání exotických pokrmů, zpívala obecenstvu v Nizozemsku, Belgii a Francii.

Jídlo, hudba a přátelství jsou považovány za jedny z největších požitků tohoto světa. Mimo jiné to jsou však hlavní cíle evropského projektu Be2gether. Druhá ze série akcí v rámci projektu rozzářila počátkem října nizozemský Middelburg. Historické cihlové městečko s kanály, bicykly a větrnými mlýny přivítalo delegace z Norska, Turecka, Polska a České republiky

Univerzitní sbor Ateneo v Bruselu Autor: Antonín Haas

Univerzitní sbor Ateneo v Bruselu.

Středobodem programu v hotelové škole Scalda nedaleko Middelburgu byl mezinárodní Slowfood festival. Účastníci ze všech koutů Evropy se měli podělit o nejlepší recepty, které nabízejí jejich země. Konzumace všech možných i nemožných jídel trvala hostům celé odpoledne. Za zmínku stojí i to, že kromě typických národních pokrmů přišly ke slovu i typické národní nápoje. Nizozemci tak jen stěží zakrývali rozpačité grimasy při pití pravé moravské slivovice a Češi zase poznali, jaké to je pít polskou vodku s kouskem trávy, kterou počůral zubr. O již zmíněné hudební zážitky se postaral především olomoucký sbor, který se předvedl krátkým koncertem plným jazzu a lidových nizozemských písní. „Nemalý úspěch mělo i knedlo-vepřo-zelo a čerstvé perníčky, které připravil náš kuchařský tým,“ dodává nadšeně sbormistr Atenea Pavel Režný.

Kromě jídla a hudby zbyl čas i na prohlídku památek. Těch má jihonizozemská provincie Zeeland, která se účastníkům projektu stala po dva dny domovem, více než dost. Už samotný Middelburg (místní název svého města s patřičnou hrdostí chrochtají jako „milbrrrch“) nabízí vše, co si typický návštěvník Nizozemska přeje vidět. Kanály plné hausboatů a plachetnic, historické zděné kostely, křivolaké uličky vonící solí a rybinou a titěrné krámky až po strop nacpané sytě žlutými kulatými sýry. Olomoucký sbor se už teď připravuje na začátek března, kdy se hosté z celé Evropy sjedou na Hanou.

10421436_4627979673834_6442791917112194662_n

Kromě nizozemských polderů a větrných mlýnů viděli olomoučtí studenti také pulzující centrum Evropské unie – Brusel. Tam se představili místním turistům několika spontánními koncerty u slavného Čůrajícího chlapečka či bruselské radnice. Umělecké kvality sboru, ocenili především asijští turisté, kteří hodili několik eur do klobouku ležícího u nohou sbormistra. S večerem členové sboru vyrazili i na ochutnávku belgického piva, čokoládových pralinek a vaflí. S Belgií se olomoučtí rozloučili fotkou před ikonickým Atomiem.

Zbývající dny patřily západní Francii, konkrétně turisticky vyhlášenému Nancy a Nueve–Église: vesnici v kantonu Villé jejíž jméno v překladu znamená Nový kostel. Tam se sbor rozloučil svým nejdelším koncertem pro tamní rodiny u nichž byli studenti ubytovaní.

10752026_4630097646782_1131459891_n

Členové Atenea při vzpomínání na výlet do západní Evropy nešetří slovy chvály: „V cizině jsem byla podruhé v životě. Slyšela jsem cizí jazyky, poznávala jiné zvyky, viděla moře, ale stejně jsem si pořád neuvědomovala, že jsem v cizí zemi. Bylo to lidmi, které jsem měla kolem sebe. To oni, ač možná nevědomky, byli důvodem toho, že jsem se všude cítila jako doma,“ uzavírá studentka muzikologie Iva Strakerlová.

Foto: Antonín Haas a Iva Strakerlová


Štítky:

, , ,