Diletant v Konviktu

Josef Čermák

Autor: Josef Čermák
Datum

Napadlo vás někdy, jaké by to bylo, kdyby lidé místo psů chovali jiné lidi? Někoho to napadlo. Na přehlídce nezávislých olomouckých snímků si mohli diváci ve čtvrtek 21. listopadu zhlédnout projekt s názvem Diletant. Studenti filmové vědy, kteří za filmy stáli, představili celkem čtyři snímky s názvy Bady, Amanita Flachbartiii, Hrdina a Případ pro Jáchyma Semiše.

O lehce surrealistický začátek se postaral již zmiňovaný Bady, který celý večer otevřel. Sám autor Jan Haluza jej doslova nazval „lehkou úchylárnou“ a nutno dodat, že diváci skutečně dostali to, co jim režisér sliboval. Hned první záběry filmu, v nichž se vrčící mladík marně snažil vysvobodit z obojku, který ho poutal ke stromu, jsou asi nejlépe vystihují atmosféru celého snímku. „Filmy jsme nedělali kvůli škole, ale spíše pro radost, “ uvedl Haluza a dodal, že největší problém při dvouměsíčním natáčení byl při shánění lokací, v nichž se příběhy odehrávaly. Velká část scén se tak točila hlavně v Olomouci. K vidění byly záběry z olomouckých náměstí a ulic, i z proslulých studentských hospůdek a filmaři natáčeli také v prostorách univerzity.

olomouc.fotka

Právě zmiňovaná náměstí a ulice hrály hlavní roli ve filmu Amanita Flachbartii Lukáše Masnera, který následoval jako druhý v pořadí. Hodinový snímek se zabýval tématem života na ulici. Vyprávěl příběh ekonomického poradce, který sice radil ostatním co s penězi, ale sám se díky jediné nezaplacené pokutě ocitl bez peněz, bez partnerky a bez střechy nad hlavou. I přes zdánlivě smutné téma ale pozitivně laděný snímek ukázal, jak velkou cenu mají dobří přátelé. To třetí snímek s názvem Hrdina, byl aspoň co do délky jeho pravým opakem. Diváci byli autorem dokonce upozorněni na to, aby během filmu neodcházeli na záchod, protože by kvůli tomu mohli přijít o polovinu projekce. Režisér Marek Čermák ovšem slíbil o to intenzivnější zážitek, a to se mu také podařilo. Hlavním motivem snímku byl příběh teenagera, který se zoufale snaží získat srdce své spolužačky a kvůli tomu neváhá sejít na cestu zločinu.

Přehlídku, kterou sledoval zcela zaplněný filmový sál Uměleckého centra, uzavřel detektivně laděný snímek Případ pro Jáchyma Semiše. Jeho autorem byl opět Jan Haluza. Příběh zasazený do éry mafie třicátých let byl důstojnou tečkou večera. „Scénáře jsme si psali navzájem a dokonce jsme si ve filmech i hráli. Všechny filmy jsme dokončili až v den premiéry,“ dodal Haluza po ukončení představení.

foto: redakce