Čtvrteční Velká noc

Autor: Ivana Procházková
Datum

Oproti všeobecnému mínění nabízí festival Jeden svět i širokou škálu tuzemských dokumentů. Jedním z těch, které jsme měli možnost vidět v Olomouci, byl snímek pražského režiséra Petra Hátle Velká noc. V průběhu 70 minut vás provede temnou stránkou metropole, se kterou se většina z nás nesetká či setkat ani nechce.

Jak naznačují i úvodní záběry, film měl původně monitorovat noční provozy jako takové, nakonec se ale zaměřil na několik postav noční Prahy. Kde se k nim autor dostal?  “Jistou dobu jsem se pohyboval v nonstopech a odtud je vlastně znám, tam jsme se potkali,” přiznává Hátle.  Divákovi tak zpřístupnil záběry takřka intimní. Prodavačka Helena vracející se z práce k lahvi vodky. Její dcera Ornela hledající štěstí v náručích klubů a pochybných existencí. Volnomyšlenkářská Diana patřící nikam a nikomu. Tereza, chlapec s růžovými rty. U každého z nich máte po chvíli pocit, jako byste ho znali věky.

I filmování je mnohdy riziková činnost. Helena i režisér při natáčení na diskotéce utrpěli zlomeninu nosu.

I filmování je mnohdy riziková činnost. Helena i režisér při natáčení na diskotéce utrpěli zlomeninu nosu. zdroj: www.jedensvet.cz

Přitom celý film je bez jediného komentáře štábu. “V podstatě mi nešlo o to, abych řekl o každém první a poslední. Proto to nebylo třeba komentovat,” řekl při závěrečné diskuzi autor. A divák neochotně souhlasí, ač má v hlavě plno otázek a chce znát celý příběh. Kde vzala Helena peníze na výlet do Paříže? Dal se Zdeněk po měsíčním komatu do pořádku? Bude mladé děvče tentokrát schopné postarat se o své, již páté, dítě samo? Účelem ale není poukázat na pár konkrétních lidí a jejich životy, ale na existenci celého toho světa postrádajícího lesk plazmových televizorů a drahých aut. Režisér zároveň dodal, že není třeba hlavních aktérů nějak litovat či jim dokonce nutit pomoc. Jejich život je sérií voleb, které udělali, stejně jako ten náš. Mnozí z nich možná právě nyní nacházejí svůj happyend, ačkoliv je trochu odlišný od představ některých z nás. Bezprizorní Diana je podle svých slov šťastnější, než všichni členové natáčecího štábu. Tereza našla štěstí u příhraniční silnice u Chebu, kde německy mluvícím turistům nevadí její dívčí tvář s chlapeckým tělem.

Film byl oceněn Cenou za nejlepší český dokument na loňském festivalu v Jihlavě. Snad i to autora, studenta dokumentární tvorby FAMU, povzbudilo k dalšímu projektu. Na podzim roku 2014 by měl začít točit dokument o ztracených lidech – našich sousedech a známých, kteří kdysi odjeli na kole do vedlejší vsi pro mléko a už se s ním nevrátili.


Štítky:

, , ,